Téměř každé město má nějaký svůj unikátní symbol. Někde je to krásná budova, jinde třeba známý výrobek nebo slavný rodák. Živoucími symboly zejména pro obyvatele daných měst jsou první muži či ženy města – starostové či starostky, kteří v danou dobu stojí v čele obcí. Nejinak je tomu i v Klatovech. Pojďme se tedy podívat na některá zajímavá data spojená se životy a především mandáty prvních mužů města Klatovy.
Budeme-li považovat za začátek moderní éry města správní reformu v roce 1850, je současný starosta Rudolf Salvetr už šestadvacátým mužem v čele Klatov. Někteří starostové ovšem vykonávali svůj mandát přerušovaně, tzn. byli ve své funkci nahrazeni, aby se poté do čela města vrátili. Týkalo se to hned prvního starosty, lékaře MUDr. Jana Nausche, který si „střihl“ první mandát v letech 1850–61. Po dlouhé, dvě desítky let trvající pauze se v roce 1881 vrátil do funkce. Byl kompromisní volbou dvou tehdy znepřátelených politických skupin ve městě. To, že se funkce ujal podruhé, od něj byla v podstatě oběť. V té době mu totiž bylo již 73 let, což se tehdy považovalo za kmetský věk. Když ve funkci definitivně končil, bylo mu ještě o tři roky více.
Dalšími muži, kteří vstoupili dvakrát do „starostenské řeky“, byli obchodník Matěj Wisinger (1864–70 a 1873–77) nebo MUDr. Alois Mašek , který vládl v letech 1897–1912. V roce 1904 jej ovšem na několik měsíců vystřídal Jan Schott.
Zajímavé je podívat se na profese klatovských starostů. V čele města tak zejména v 19. století stáli lékaři, již vzpomínaní MUDr. Nausch a MUDr. Mašek a v letech 1870–1873 MUDr. Václav Bozděch. Nutno poznamenat, že všichni jmenovaní současně s vedením města provozovali své lékařské praxe. Do čela Klatov byli zvoleni i právníci – prvním byl JUDr. Josef Schrimpf (1884–85) ale hlavně asi největší persona moderních dějin města JUDr. Karel Hostaš (1912–19). Mužem mnoha řemesel byl Mg. Ph. Jan Frank (ve funkci v letech 1885-97), který vlastnil drogerii a lékárnu, vyráběl také sodovou vodu a v druhé polovině šedesátých let také fotografoval Klatovany ve vlastním ateliéru. „Nejklatovštější“ zaměstnání měl ovšem zcela jistě starosta Matěj Spora (1861–64) – byl zahradníkem a patřil k zakladatelům slavné tradice pěstování karafiátů.
Poslední čtvrtstoletí jsou Klatovy učitelským městem. Poslední dva starostové se věnovali výchově mládeže – před Rudolfem Salvetrem to byl velmi oblíbený pedagog Karel Mráz (1996-2006).
V meziválečném období, v letech 1923–1927 pak město vedl gymnaziální profesor a později ředitel této školy Karel Peters.
| Starostové Klatov 1850–2021 | |
| MUDr. Jan Nausch | 1850–1861 |
| Matěj Spora | 1861–1864 |
| Matěj Wisinger | 1864–1870 |
| MUDr. Václav Bozděch | 1870–1873 |
| Matěj Wisinger | 1873–1877 |
| Josef Císař | 1877–1881 |
| MUDr. Jan Nausch | 1881–1884 |
| JUDr. Josef Schrimpf | 1884–1885 |
| Mg. Ph. Jan Frank | 1885–1897 |
| MUDr. Alois Mašek | 1897–1904 |
| Jan Schott | 1904 |
| MUDr. Alois Mašek | 1904–1912 |
| JUDr. Karel Hostaš | 1912–1919 |
| Ladislav Novák | 1919–1923 |
| Karel Peters | 1923–1927 |
| Adolf Nevláčil | 1927–1938 |
| František Bicek | 1939–1941 |
| Antonín Rauscher | 1941–1945 |
| Předsedové MěNV | |
| Karel Mazanec | 1945 |
| Karel Kopecký | 1945-1946 |
| Jaroslav Kalabza | 1946–1948 |
| Ing. Antonín Kolařík | 1949–1950 |
| Alois Scharfhauser | 1950–1951 |
| Václav Rojík | 1951–1957 |
| Václav Kašpar | 1957–1960 |
| Milan Mazuch | 1960–1983 |
| Václav Turhobr | 1983–1990 |
| Starostové města | |
| Ing. Jan Vrána | 1990–1995 |
| Mgr. Karel Mráz | 1996–2006 |
| Mgr. Rudolf Salvetr | 2006–dosud |
V poslední době je často kritizována kumulace funkcí. Nakonec i současný starosta sedí na dvou židlích – kromě starostování je i členem Rady Plzeňského kraje. Dá se navíc očekávat, že letos na podzim vymění kraj za poslaneckou sněmovnu. Ani v minulosti nebylo nic neobvyklého zastávat více funkcí – například MUDr. Mašek kromě starostování zasedal i v zemském sněmu (parlamentu). I jeho kolega Hostaš vedl nejen město, ale i celý okres.
Důležitým kritériem pro hodnocení (ne)úspěšnosti politika tedy i starosty, je doba,po kterou si funkci udrží. V tomto ohledu je rekordmanem Milan Mazuch, který strávil na radnici celkem 23 let (1960–83) a troufnu si tvrdit, že kdyby na jaře 1983 náhle nezemřel ve věku pouhých 53 let, vydržel by až do listopadových událostí roku 1989.
Má to ale hned několik „ale“. Mazuch byl členem KSČ a mandát vykonával v době, kdy měla tato strana v ústavě zakotvenu neblahou vedoucí úlohu, takže reálně ho nikdy neprověřily žádné otevřené a svobodné volby. Ještě je nutné připomenout, že oficiálně se Mazuch a jeho předchůdci i následovník v období 1948–89 neoznačovali za starosty, nýbrž za předsedy MěNV (Městského národního výboru).
Za rekordmana v délce výkonu funkce starosty tedy lze považovat právě toho současného, tedy Rudolfa Salvetra, který pomalu končí své čtvrté funkční období a na podzim letošního roku uplyne už 15 let od jeho prvního zvolení. Bezesporu úctyhodný výkon.
Při pročítání materiálu o klatovských purkmistrech ale postrádám jednu zásadní věc. V čele města stáli dosud pouze muži. Pevně doufám, že se také dočkáme historicky první klatovské starostky.